Zatočte s tiltem praktikováním vděčnosti
„Sam Trickett vyhrál hraním živých turnajů více peněz než kterýkoli jiný evropský hráč, ať už živý, či mrtvý. Když jsem se díval naposled, bylo to 20 milionů dolarů. Jaké je jeho tajemství – vděčnost,“ je přesvědčen proslulý autor Lee Davy. V dnešním článku představí svůj recept na to, jak se pomocí praktikování vděčnosti postupně zbavit tiltu.
Foto: Pixabay
Jak zatočit s tiltem? Vděčností...
Během našeho posledního rozhovoru mi Trickett prozradil, že je vděčný za to, že se může živit pokerem, že díky němu může zajistit svou rodinu, že je sám finančně zabezpečený, že měl štěstí, když to potřeboval, že má Ferrari, že má skvělý dům, že se přátelí s lidmi, kteří bývali jeho idoly, jako Phil Ivey a Patrik Antonius, a že je šťastný.
Bodejť by nebyl šťastný; je to milionář, který si vydělává hraním karet. Trickett však není šťastný díky svých úspěchům. Je šťastný díky tomu, že umí být vděčný. Chvíli se nad tím zamyslete.
Ještě nemáte účet na herně partypoker? Založte si jej nyní a získejte bonus ve výši 200 Kč ZDARMA!
Brené Brownová je americká autorka, často vystupující na veřejnosti, která strávila spoustu času výzkumem emocí, jako je hanba, zranitelnost, odvaha nebo pocit vlastní hodnoty.
V průběhu svého výzkumu narazila na spojitost mezi radostí a vděčností. Vyzpovídala nespočet lidí žijících životy naplněné radostí a objevila přímou souvislost. A tou byla vděčnost. Každý z respondentů aktivně procvičoval vděčnost.
Někteří z nás jsou vděční od přírody. Jiní na tom musí pracovat. Já spadám do druhé kategorie, zatímco Trickett do první. Zde je pět konkrétních akcí, které aktivně praktikuji s cílem zlepšit svou úroveň vděčnosti a v důsledku toho i svou spokojenost.
1. Vedu si deník vděčnosti
Každý den po probuzení popíšu celou stránku ve svém deníku. Soustředím se na své emoce. Vyjadřuji své pocity na papíře. Poznamenávám si, co nového jsem se naučil, a problémy, které ještě musím překonat. Končím tím, že si zapíšu alespoň tři věci, za které jsem vděčný.
2. Den začínám projevem vděčnosti
Když se žena probudí, obejmeme se a řekneme si, co chceme ve zbytku dne vykonat. Poté jeden druhému sdělím, za co jsme u něj vděční. Každý den je to něco jiného. Jednou z věcí, za níž pravidelně projevuji vděčnost, je, že můžu vstát a začít „pracovat“, kdy se mi zachce. Tím, že ji sdílíme s někým dalším, vděčnost dále nabývá na síle.
3. Projevuji vděčnost u jídla
Nejsem zbožný člověk. Abych byl upřímný, před pár lety bych se posmíval komukoliv, kdo před jídlem projevuje vděčnost. Nyní jde však o zvyk, který se ženou pravidelně praktikujeme. Řekneme si, jak vděčni jsme za jídlo, které před námi leží, a za příležitost strávit tento moment pospolu.
4. Připomínám si, že mám být vděčný
Nosím hodinky, které neukazují čas. Každého to mate. Je na nich nápis – TEĎ. Připomínají mi, že mám být přítomný a vděčný. Předtím než jsem si pořídil tyto hodinky, nastavoval jsem si upomínky na svém telefonu. Telefon mi každou hodinu připomněl, že mám být přítomný a vděčný.
5. Rekapituluji uplynulý den
Každý den spolu se ženou zakončíme den tím, že jej zhodnotíme. Povídáme si o tom, jaký jsme měli den, o našich emocích, jakým výzvám jsme čelili a jak jsme je překonali. Tuto „schůzi“ pokaždé zakončíme připomenutím si toho, za co jsme vděční.
Tyto hmatatelné akce vytvořily přemíru hojnosti v mém životě. Jejich následkem pociťuji i více radosti. Minulý rok, když jsem se zúčastnil World Series of Poker, jsem byl tak vděčný, že hraji, že i přes vyřazení jsem opouštěl stůl s úsměvem na tváři. Měl jsem větší kontrolu nad svou hrou. Tilt byl stále přítomný, ale zdaleka ne v takové míře jako dřív.
Když sledujete Sama Tricketta, nebo někoho z dalších opravdu skvělých hráčů, všimnete si, že disponují vrozenou schopností kontrolovat své emoce po dlouhou dobu i pod intenzivním tlakem. Radost se mimoto projevuje v trpělivosti. Úzkost vede k nedostatku trpělivosti. Úzkost pochází ze stresu, který často pramení z nedostatku vděčnosti v nepříjemných situacích.
Poker je jen o penězích
Vím, že spousta lidí se mnou bude nesouhlasit. Budou si stát za tím, že hrají, protože je hra baví. Kdyby to byla pravda, proč bychom se vůbec obtěžovali hrát za peníze? I ti největší skeptici mezi vámi musí uznat, že pokud by peníze zmizely od stolů, změnila by se dynamika. Hře by něco scházelo. Klidně tomu říkejte edge. U ostatních sportů k tomuto rozporu nedochází. Soutěživost je vždy přítomná.Peníze nejsou tak důležité jako v pokeru.
Porozumění tomu, co vede k bohatství, je stejně tak důležité jako porozumění tomu, co omezuje tilt. Víte, co to je? Vděčnost. Jste-li vděční, není se čeho bát. Není důvod zuřit. Není důvod tiltovat. Pokud si osvojíte větší smysl pro ocenění toho, co máte, stanete se tím nejšťastnějším mužem nebo ženou na zemi. Jak stárnete, nabýváte zkušeností. Získáváte lepší povědomí o skutečné podstatě života.
Do místního klubu chodí jeden hráč. Někteří z hráčů věří, že je tím největším šťastlivcem na světě.
„Vždycky to má.“
„Vždycky mu to dojde.“
„Má takové štěstí.“
Nemají ponětí o tom, že jeho žena a spřízněná duše v jednom zemřela na rakovinu. Neuvědomují si, že ta ztráta málem zničila jeho život. Avšak i z této temnoty přišla láska. Potkal někoho jiného a zamiloval se. Nyní žije ten nejúžasnější život. Tu a tam má štěstí i u stolu. Dovedete-li projevit vděčnost i v těch nejhorších možných situacích, pak jste na správné cestě.
Zdroj: pokerupdate.com; Autor: Lee Davy
